Místa výskytu kaprů během sezóny - Jaro, Léto
Na tom, že kapři střídají během roku různé oblasti jezera, rybníku či řeky, není nic neobvyklého. Na mělčinách, které na jaře přitahují kapry rychleji prohřívající se vodou, bývá v létě příliš teplá a tím i málo okysličená voda. Některá úspěšná místa mohou být během podzimu zanesena listím, které bude při následném rozkladu spotřebovávat spoustu kyslíku a kapry tím odpuzovat. Také nejbohatší ložiska potravy se během sezóny budou přesouvat z místa na místo a kapři s nimi. Na tom, že kapři střídají během roku různé oblasti jezera, rybníku či řeky, není nic neobvyklého. Na mělčinách, které na jaře přitahují kapry rychleji prohřívající se vodou, bývá v létě příliš teplá a tím i málo okysličená voda. Některá úspěšná místa mohou být během podzimu zanesena listím, které bude při následném rozkladu spotřebovávat spoustu kyslíku a kapry tím odpuzovat. Také nejbohatší ložiska potravy se během sezóny budou přesouvat z místa na místo a kapři s nimi.Jaro Zjara jsou stanoviště kaprů do značné míry ovlivňována počasím.
Při oteplování kapři začínají najíždět do mělčích vod, kde se rychleji prohřívá voda. Při ochlazení se stahují zpět do větších hloubek. Proto v tomto období dávám přednost takovým místům, kde mělčina přímo sousedí s hlubšími oblastmi. Mohou to být okolí ostrůvků, písečné lavice vystupující kousek pod hladinu, hrany původních koryt nebo zlomy z mělčiny na hloubku poblíž břehů. Rozsáhlé mělké oblasti bývají v tuto dobu ještě neproduktivní. Na řekách jsou úspěšné zejména klidnější partie podél proudů a všechna další místa (zátoky mimo proud), která nejsou tolik ochlazována tající sněhovou vodou z hor. Při vysoké vodě se ryby drží poblíž břehu nebo ve zpětných proudech za překážkami. Později, jakmile se voda prohřeje na víc než deset - dvanáct stupňů, jsou mělčiny nejpříhodnějším místem k lovu. Většinu ryb v této době ulovím v hloubkách do dvou metrů. Potrava a teplejší voda sem přitahuje ryby jako magnet. Velkým poučením v tomto směru pro mě byla čtyřdenní výprava v průplavu do píšťanské pískovny. Tři dny mi kapři skákali před pruty a tři dny jsem neměl ani záběr. Chytal jsem ve čtyřmetrové hloubce, v místě, kde se jich objevovalo nejvíce. Poslední den mi došla trpělivost a obě udice jsem umístil na sousedící mělčinu do půlmetrové hloubky. Abych pravdu řekl, příliš jsem tomu nevěřil, ale musel jsem něco změnit, a tak jsem to zkusil. Dva záběry od velkých kaprů mi daly jasnou odpověď. Kapři se sice ukazovali nad hloubkou, ale krmit se chodili na mělčinu. Velmi úspěšné se také jeví oblasti, kde začíná vyrůstat podvodní vegetace. Ta zadržuje mnoho potravy. Kapři se tu navíc cítí bezpečně, a tak zde nacházejí dokonalé prostředí. Stulíková pole jsou toho dobrým příkladem, stejně tak příbřežní traviny, když jsou zaplaveny vysokou vodou. Také okraje rákosových polí bývají v tuto dobu perfektním místem pro lov. Pokud se Vám podaří najít trasy, kterými kapři vjíždějí nebo naopak vyjíždějí z rákosin, můžete si zde bezvadně zachytat.
Čím více se blíží doba tření, tím víc se kapři stahují k přirozeným trdlištím. Pokud máte dobře zmapovaný revír a znáte, kam se ryby obvykle přijíždějí třít, máte o starost méně. Kapři se tu shlukují již určitou dobu před třením. Pokud v této oblasti naleznou dostatek klidu a potravy, zůstávají zde i více či méně dlouho poté. Během teplých dnů jsou velmi dobře lokalizovatelní, neboť se často ukazují u hladiny. Na řekách postupně přestávají bodovat tišiny. Kapři začínají preferovat proudnější místa, kde zřejmě nacházejí více potravy. Nejúspěšnější bývá rozhraní proudné a tišší vody. Tato rozhraní jsou fantastická zejména tehdy, pokud hlavním tokem začíná proudit kalnější voda, zatímco okraje jsou ještě relativně čisté.
Léto S prohřívající se vodou kapři začínají měnit stanoviště. Mělčiny bývají produktivní už jen v nočních hodinách, neboť ve dne zde kapři nenacházejí optimální podmínky. Teplá voda na povrchu má málo kyslíku, a tak se alespoň přes den obvykle drží v hlubších oblastech. A to dokonce často v překvapivě velké hloubce, pokud je samozřejmě revír dostatečně hluboký. Viděl jsem v největších pařácích tahat kapry z hloubek 10 až 15 m, což pro mě bylo docela překvapivé. Kapři tam ale zřejmě nacházejí lépe prokysličenou vodu, více klidu a méně světla, což jim vyhovuje. Zdá se, že to platí obzvlášť pro větší kusy. Na mělčích vodách kapři vyhledávají místa, kde je o něco víc prokysličená voda než v jiných částech revíru. Může to být v okolí pásů rostlin, přítoků apod. Když jsem byl nedávno s rodinou nedaleko Hlinska na návštěvě u známých, přišla řeč i na jejich rybník. Vyprávěli mi, že tam mají především malé kapříky, ale mezi nimi i pár větších kousků. To znělo lákavě. Pruty jsem měl s sebou, a tak netrvalo dlouho a už jsem seděl u vody. Byl jsem zvědav, jestli se mi podaří chytit nějakou větší rybu.
Začátek lovu tomu však nijak nenasvědčoval. Za tři hodiny jsem chytil jen pár menších kaprů, lína a okouna. Přemýšlel jsem, kde je chyba. Horký letní den dával tušit, že úspěšná by měla být oblast s dobře okysličenou vodou. Proto jsem se přesunul k přítoku. Byla to trefa do černého. Během krátké doby jsem tam ulovil nejen více kaprů, ale především mnohem větší než na původním místě. Stanoviště kaprů jsou také výrazně ovlivňována koupajícími a dalšími rekreanty. Hluk sice může ryby přes den vyhnat pryč, ale v noci bývají tato místa velmi produktivní. Kapry tam zřejmě přitahuje rozryté dno. Nahodil jsem zvečera na toušeňské pískovně do míst, kde ještě odpoledne bylo plno koupajících. Zpočátku jsem ulovil jen dva menší kapry, zatímco kamarádi, kteří lovili na klidných místech opačné strany pískovny, jich měli třikrát tolik.
Postupně se však poměr obracel a třešničkou na dortu byl šestnáctikilový šupináč, který přišel zároveň se setměním. Pokud pohybem koupajících dochází ke zkalení vody, nejsou výjimečné záběry z těchto míst i přes den. Dejte si ovšem pozor, aby domnělá zaseknutá obří ryba na sobě neměla plavky a se zaťatou pěstí a sprškou nadávek nemířila k Vašim prutům. Na řekách se v létě vyplatí hledat kapry tam, kde byste je obvykle nečekali - v proudech. S oblibou se zdržují zejména poblíž přítoků nebo pod jezy. Projel jsem jednoho srpnového odpoledne téměř celý úsek Labe u Štětí. Voda vypadala jakoby bez ryb, dokud jsem nepřijel do podjezí. V silných točivých proudech se tu nacházela většina ryb z celého úseku.